Moravan předběhl dobu
Vynálezce z Blanska svými nápady předběhl dobu, žasnul nad ním i Edison. Měl výjimečný talent. O cokoliv se zajímal, v tom přišel s nějakým objevem či vynálezem. Ericha Roučku, který v Blansku položil základ místního elektrotechnického průmyslu, proto nazývají někteří oprávněně moravským Edisonem. S tím skutečným se rodák z Velkého Meziříčí dokonce setkal a probíral s ním své nápady v době, kdy navštívil Spojené státy. Thomas Alva Edison o něm prohlásil, že předbíhá dobu, protože tehdejší technikou nebyly jeho návrhy uskutečnitelné.
Erichu Roučkovi, který daleko přerostl význam Blanska, je teď věnována nová výstava v tamním muzeu, kniha a také film. Na všech částech připomínky této osobnosti se podílel Jaroslav Šejnoha, který se bádáním o životě a díle tohoto významného vynálezce zabývá už více než dvacet let. „Lákalo mě, abych si získané poznatky nenechal jen pro sebe, ale abych se vzácnými dokumenty o životě tohoto člověka, který svým dílem ovlivnil životy desetitisíců lidí, seznámil širší veřejnost,“ uvedl Šejnoha.
Roučka, který se narodil v roce 1888, se již od mládí zajímal o fyzikální pokusy a technické modely. V deseti letech zhotovil jednoduchý ampérmetr, ve čtrnácti pec na tavení mosazi, v sedmnácti akumulátor, elektromotor a rozvaděč. Právě v Blansku založil v roce 1911 první firmu v Rakousku-Uhersku na výrobu elektrických měřicích přístrojů. Některé přístroje, které Roučka vyrobil, mohli lidé spatřit v blanenském muzeu už dříve ve stálé expozici. Ta je ale teď zrušená kvůli plánované rekonstrukci budovy.
„Stálá výstava byla zaměřená vyloženě na měřicí přístroje a průřez jejich historií, současná expozice se týká konkrétně osobnosti Ericha Roučky,“ přibližuje ředitelka muzea Pavlína Komínková. Vedle exponátů je tak na výstavě k vidění i řada písemností a dokumentů přímo od Ericha Roučky, ke kterým se po jeho smrti v roce 1986 Jaroslav Šejnoha dostal. „Erich Roučka toho udělal tolik, na co by jiný potřeboval tři životy,“ prohlásil Šejnoha. Kromě továrny na měřicí přístroje Roučku bádání vedlo i dalšími směry. V meziválečném období se zajímal o parní kotle a automatizaci jejich regulátorů. Se svými kotli měl velký úspěch a může se pyšnit i jednou kuriozitou. Automatický regulátor, který nahradil lidskou práci, nazval E.R. Robot. Na využití tohoto slova se domluvil přímo s Karlem Čapkem, který slovo robot, vymyšlené jeho bratrem Josefem, poprvé zmínil ve svém románu R.U.R. „Roučka se s Čapkem potkal při cestě po Spojených státech,“ doplnil Šejnoha, který se měřicím přístrojům nevěnuje až teď v důchodu, ale celý život pracoval v podniku Metra Blansko, který přístroje dodnes vyrábí.
Mnohaletý zápal pro práci Roučkovo tělo vyčerpal. Když tedy ve svých 40 letech onemocněl, nasměrovalo ho jeho bádání k medicíně. Zejména se věnoval výzkumu v oblasti boje proti rakovině. Vyvinul doplněk stravy s názvem Erbasit, který vytvořil na základě svého studia kmene Hunzů v Himálajích. Sestrojil však například i funkční model srdce a krevního oběhu.
Po komunistickém puči v roce 1948 Roučka ale přišel o svůj podnik i laboratoř. I když pracoval ve výzkumném ústavu, jeho návrhy se nerealizovaly, přestože byl z minulosti držitelem stovek patentů. Koncem 50. let proto emigroval do Západního Berlína a s rodinou v Československu nebyl v kontaktu. V rodině to bylo tabu.
Jaký to byl výjimečný člověk, se dozvěděla jeho vnučka Zdeňka Roučková až teď na výstavě, která bude k vidění do konce října. „Jsem překvapená, kolik je tu o dědečkovi informací a fotografií,“ poznamenala.