Jako Moravan ctím českého zemského patrona svatého Václava za jeho odvahu být věrný Bohu až do konce života.

Víra, láska, naděje společná touha všeho lidstva nerozděluje národy, ale spojuje. Každý si pod tím představí to své. Pro mne, jako křesťana, je to Bůh. Svatý Václav je vzorem oddanosti a odevzdání se do vůle toho, který řídí naše kroky i když nám se mnohdy zdá, že bysme rádi kráčeli pohodlnější cestou.

Raduji se dnes spolu s Čechy a volám: „Svatý Václave oroduj za nás, pros za nás Boha“.

Úcta k svatému Václavovi je jedna věc a zneužití k politické propagandě ve stylu „Čechy Čechům“ je jiná. Svatý Václav je světec pro celou církev, to je pro všechen křesťanský lid. Stejně jako svatý František, svatý Dominik, atd. Je třeba umět rozlišovat pojmy.

Svatý Václav je po právu ctěn lidmi na Moravě. NIKDY to, ale nebyl patron naší Moravské země. Od doby takzvaného českého národního obrození je svatý Václav ZNEUŽÍVÁN k českému nacionalismu a šovinismu jako symbol české nadřazenosti ve stylu „Nic než národ“. Jeho karikaturu jakou se snaží dnes média, politici a mnozí občané vnucovat odmítám! Nesouhlasím ani s některými Moravany, kteří hystericky křičí pryč se svatým Václavem jen proto, že pocházel z Čech.

Pro mne je svatý Václav muž víry, naděje a lásky. Nerozlišuji jaké byl národnosti. Skutečně hladový člověk se taky neptá, kdo mu podal chleba, ale je vděčný za skutek lásky.

Antonín Ševčík, signatář Deklarace moravského národa