Moravský Excalibur leží ve východních Čechách

Nádherně zdobená ceremoniální zbraň a reprezentativní symbol zemského hejtmana. Takový je moravský zemský meč starý tři sta let, který z historických důvodů leží na zámku v Rychnově nad Kněžnou, mimo území Moravy. Před deseti lety se jednalo o vzniku kopie určené pro Moravu, žádná ale nevznikla.

Meč, který byl svého času ceremoniálním symbolem zemské autonomie Moravy, dnes překvapivě leží ve východních Čechách. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, musíme hledat až v druhé půli 17. století. V roce 1667 se úřadu moravského hejtmana ujal český hrabě František Karel Liebsteinský z Kolowrat. S jeho osobou je vzácný meč, který získal novodobou přezdívku moravský Excalibur, úzce spojený.

 „Meč nejspíše nechal pro hraběte vyhotovit sám císař Leopold I. jako vděk za jeho cenné služby v diplomacii,“ informovala kastelánka rychnovského zámku Zdeňka Dokoupilová v devět let starém článku v časopisu Koktejl. „František Karel se totiž v roce 1657 velmi aktivně zapojil do jednání o volbě nového císaře, která probíhala ve Frankfurtu nad Mohanem téměř rok. Císařem byl nakonec zvolen právě Leopold.“ Císař odměnil schopného hraběte za jeho diplomatické služby úřadem moravského zemského hejtmana a zřejmě i zdobeným ceremoniálním mečem. O spojení s úřadem zemského hejtmana svědčí vyobrazení moravské orlice na hrušce meče. Nechybí zde ani orlice císařská a označení samotného majitele.

Po smrti hraběte Františka Karla v roce 1700 jeho nástupce v úřadu meč nezdědil. Meč se podle rychnovské kastelánky sice používal k ceremoniálním účelům a byl spjat s výkonem funkce moravského hejtmana, ještě více ale vyjadřoval osobní vztah hraběte a císaře. Proto zůstal v držení Kolowratů na rychnovském zámku.

Vzácný meč dlouhá léta visel bez větší pozornosti na jedné ze zdí rychnovského zámku. Ke znovuobjevení jeho významu dopomohla teprve v roce 2009 náhoda. „Tehdy na Rychnov přijeli kurátoři z brněnského památkového ústavu, aby si na výstavu zapůjčili obraz hraběte Františka Karla. Já jsem se jich zeptala, jestli by nechtěli i ten meč, který je na obraze. Začali ho studovat a vyšlo najevo, o jak vzácnou památku se vlastně jedná,“ vzpomínala před devíti lety hraběnka Andrea Kolowrat-Krakowská Na meč se vzápětí snesla velká pozornost. Na výstavu do Valtic se na něj přišlo podívat přes devět tisíc lidí. Mezi lidmi se začalo mluvit o tom, že meč má pro Moravu podobný význam jako svatováclavská koruna pro Čechy. „Krom nesporné historické a umělecké hodnoty má meč i velkou symboliku,“ vysvětloval tehdy předseda Moravské národní obce Jaroslav Krábek. „Hejtmanský meč je, vedle zemských desek, nejvýznamnější hmatatelnou připomínkou po staletí trvající samosprávy Moravy. Tu reprezentoval suverénní zákonodárný sněm v čele s hejtmanem jako zástupcem panujícího markraběte v zemi. S trochou nadsázky lze tedy říci, že se jedná o součást moravského korunovačního pokladu.“ Záhy se začalo uvažovat o tom, že by se meč přesunul z Rychnova nad Kněžnou do reprezentativních prostor na Moravě. Symbol zemského hejtmanského úřadu hrabě Františka Karla však zůstává v soukromých rukou a jeho majitelé se ho vzdát nehodlají. Všechny nabídky na odkup meče, které přišly ze strany moravských institucí, tedy rodina s díky odmítla, ačkoliv jeho cena by nepochybně dosahovala ceny v řádu milionů korun. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že moravští památkáři originál neodkoupí, započala jednání o výrobě věrné kopie a případném vystavení na hradě Veveří v původní zemské pokladnici v břitové věži hradu. Na výrobě se podle informací časopisu Koktejl měli podílet odborníci Technického muzea v Brně spolu s předním moravským mečířem Pavlem Skryjou. Ten také jako jediný na zajímavou nabídku původně kývl, další oslovení považovali vytvoření kopie takto bohatě zdobeného meče za příliš náročné. Aby se zahájila výroba kopie meče, bylo třeba zapůjčit jeho originál na několik dní do laboratoří brněnského Technického muzea. K tomu však tehdy nedošlo. „Se zástupci rodiny Kolowratů o zápůjčce úspěšně jednali představitelé hejtmanství Jihomoravského kraje již na podzim loňského roku. Zásadním zdržením pro přípravu výroby repliky bylo rozhodnutí hejtmanství upřednostnit zapůjčení meče na výstavu Poklady Moravy, konanou v Národním muzeu v Praze,“ uvedl před devíti lety Jaroslav Krábek. Tehdejší mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement potvrdil, že vše bylo v dané době pouze ve fázi záměru. „K žádné dohodě s vlastníky meče zatím nedošlo. Zájem kraje na zhotovení jeho kopie byl předběžně vysloven v průběhu výstavy Poklady Moravy v Národním muzeu, ale od té doby se, pokud vím, nic zásadního v této věci neudálo,“ řekl Koktejlu Klement. A my můžeme jen dodat, že se nic zásadního v této věci neudálo celých deset let.

Není tedy jasné, kdy se Moravané svého meče dočkají. Prozatím se za ním vydávají do Rychnova nad Kněžnou, kde zůstává součástí bohatých zámeckých sbírek. “Meč se nachází v depozitáři na prohlídkové trase zámku. Je umístěn v původní dřevěné skříňce asi z 19. století,” informovala Zprávy z Moravy rychnovská kastelánka Zdeňka Dokoupilová. Pro zajímavost uvádíme, že se podle devět let starých slov rychnovské kastelánky původně uvažovalo o jiném umístění. “Meč zatím vystavujeme v dřevěné vitríně z 19. století, ale hledáme pro něj lepší umístění,” řekla tehdy. Ani v této věci tedy nedošlo k posunu.

Ceremoniální meč v Rychnově však není jediným moravským zemským mečem, o kterém se ví. Druhý dochovaný meč byl vyhotoven pro moravského zemského hejtmana hraběte Jana z Rottalu v roce 1650. Jedná se rovněž o zdobený meč, byť s méně bohatou výzdobou v porovnání s mečem rychnovským. Dřevěná pochva meče je zdobená stříbrným kováním s říšskou a moravskou orlicí a erbem Rottalů. Na kování je také uvedeno jméno hraběte Jana. Meč byl objeven před dvěma lety ve sbírkách muzea v Holešově na úpatí Hostýnských vrchů, v jehož depozitáři zůstává. Alespoň jeden ze dvou známých moravských zemských mečů tak zůstává na Moravě.

Zdroj: zpravyzmoravy.cz