Před několika týdny vzbudil doslova šok v pražských »odborných kruzích« vzácný nález mimořádně starého a velkého kostela na Vyšehradě, o kterém nám latiník Kosmas ve své Chronica Boemorum jaksi zapomněl podat věrohodnou zprávu. »Šokující objev« učinili pražští archeologové při revizním výzkumu základů katolického kostela sv. Vavřince, založeného králem Vratislavem (1061 – 1092). Jednalo se o kostel, jehož pozůstatky byly objeveny pod základy svatovavřinecké baziliky a patřily tudíž chrámu nepochybně mnohem staršího původu.

Ve skutečnosti ovšem vůbec nejde o nový nález. Základy staršího kostela pod podlahou baziliky byly už známy při předchozích archeologických výzkumech. Tehdy se badatelé, dodejme velmi naivně, domnívali (!), že objevili jen kostelík křížového půdorysu, výrazně menšího, než byla pozdější bazilika. Současný výzkum ale přinesl o podobě stavby překvapivé poznatky. Kostelík měl čtvercový tvar se třemi apsidami (obr. 1.) a byl téměř trojnásobně větší. Co do rozměrů, byl dokonce prostorově rozměrnější (obr. 2.), než na jeho troskách později zbudovaná bazilika sv. Vavřince! Podle názoru vedoucího archeologického výzkumu, Ladislava Varadzina, odkazuje kostel svým půdorysem přímo na byzantské vzory. Chrámy tohoto typu se totiž vyskytují pouze v kulturním okruhu Východořímské říše, na Balkáně a zřídka i v Itálii. „V našich zemích ale tato architektura nemá obdoby, a to ani na velkomoravských lokalitách,“ tvrdí přesvědčivě pražský archeolog.

FB Morava před křesťanstvím