Senátor
pan Jaroslav Doubrava
Valdštejnské náměstí 17/4
Praha 1, 118 01

Brno/Šumperk 4.12.2018

Vážený pane senátore!

Přečetl jsem si Váš rozhovor, zveřejněný dnes v Parlamentních listech, vztahující se především k Ukrajině a Rusku, ale také k situaci v naší republice, zejména k problémům, které se týkají podnikatelských aktivit Andreje Babiše. Své hodnocení jste údajně lapidárně shrnul do tří slov, která se sice dají ve slovníku dohledat, ale běžně nejsou ve společnosti příliš frekventovaná.

To však není podstatné. Co mě ve Vaší výpovědi nejvíce zaujalo, byl výrok, který si zde dovolím ocitovat: „Obrátila se na mne jedna paní, abych inicioval vyčlenění Prahy z republiky, a pak bude v republice klid. Myslím, že ten nápad přesně situaci vystihuje.“ Jsou-li ta závěrečná slova Vaše a vyjadřují-li opravdu Váš názor, s nadšením se k Vám připojuji. V Praze došlo v uplynulých třiceti letech k přílišné koncentraci moci. Co se v Praze rozhodne, má rozsáhlé a hluboké dopady na obyvatelstvo celé republiky. Praha však přitom vždy myslí především na sebe.

Mezi lidmi mimo Prahu se zřetelně ozývá názor, že kumulace moci, jakou si Praha dokázala přisvojit, je ve vztahu k ostatním oblastem republiky nehorázná, ba přímo nemravná. I starostové obcí a měst vyslovují čím dál hlasitěji požadavek přistoupit k její decentralizaci. Mohl bych také přispět výrokem, náhodně zaslechnutým ve vlaku, co by se s Prahou mělo udělat. Ale netroufám si ho tady citovat, byl to výrok nezakrytě vulgární.

Prahu z republiky vysunout nelze, od středověku je to město kulturně a politicky významné, i dnes je celoevropsky politicky vlivné a navíc i turisticky nesmírně přitažlivé, žije v něm množství nanejvýš schopných a důležitých osobností, vědců, umělců, lékařů etc. Kdyby Praha žila sama, bez závislosti na zbytku republiky, jistě by si svou vážnost a vysokou životní úroveň udržela. Myslím si, že kdyby měla výraznější vnitrostátní opozici, ostatním regionům by to pomohlo a prospělo by to i jí samé. Světově respektovaný filozof G. F. Hegel říká, že výrazná vnitřní opozice je dokonce jedním ze tří hlavních předpokladů zdravého vývoje přírody i lidské společnosti. To však dnešní Praze chybí. Její přílišná dominance omezuje politickou a ekonomickou svébytnost a harmonický rozvoj ostatních částí státu a nepřiměřeně z nich těží i ekonomicky.

Řešením by mohlo být obnovení historicky osvědčeného zemského zřízení, jak si ho uchovaly sousední státy Německo a Rakousko. Jednou zemí by byly historické Čechy, druhou Morava se Slezskem a třetí zemí by byla Metropolitní země Praha, s obdobným postavením jaké má v dnešním Rakousku Vídeň či v Německu Hamburk, Brémy nebo Berlín. Odstranění politicky vyspekulovaných 14 krajů a jejich nahrazení třemi přirozenými správními útvary by přineslo i ekonomický prospěch. Existuje kvalifikovaný propočet, že tímto způsobem by se každoročně ušetřily miliardy korun. Jsem přesvědčen o všeobecné prospěšnosti tohoto řešení a oproti tomu, jaký je současný stav, by mi to přišlo i spravedlivější, a tedy morálnější.

Pražští politikové se zřejmě domnívají, že moravské zemské cítění je mrtvá záležitost. Že lidé v republice se s křiklavým pražským centralizmem již smířili, že ho považují za jedinou možnou formu správního uspořádání našeho státu. To je ale omyl. V současné době více než tisíc čtyři sta obecních a městských úřadů na Moravě i ve Slezsku bez ohledu na jejich aktuální stranické vedení vyvěšuje u příležitosti státního svátku sv. Cyrila a Metoděje i při jiných příležitostech moravskou vlajku. Některé i celoročně. A stejně tak i mnohé farnosti. V poslední době se připojilo solidárně i několik obecních úřadů v Čechách a na Slovensku (viz internetový Seznam obcí vyvěšujících moravskou vlajku a jejich podrobnou mapu na internetové adrese Za Moravu, Vyvěsíme).

Při posledním sčítání lidu se také více než šest set třicet tisíc občanů přihlásilo k moravské národnosti. U některých z nich to bylo v souladu s Listinou základních práv a svobod výrazem jejich vnitřního národnostního cítění, u jiných šlo o projev nesouhlasu se stávajícím tuhým pražským centralizmem. Oproti předchozímu sčítání z roku 2001 se počet respondentů, kteří se přihlásili k národnosti moravské, zvýšil o 66%.

Kdyby se našla vůle obnovit v České republice zemské zřízení, posílilo by to soudržnost obyvatel všech částí republiky, zvýšila by se občanská samospráva, jak to vyžaduje sama podstata demokracie, došlo by k nezanedbatelným finančním úsporám a bylo by konečně naplněno stále platné (viz vyjádření Ministerstva spravedlnosti čj. 521/2008-LO-SP/2) Usnesení Federálního shromáždění České a Slovenské federativní republiky ze dne 9. 5. 1990 o obnovení moravsko-slezské samosprávy (US01/90).

S přáním pevného zdraví a zdaru ve Vašich politických aktivitách a s prosbou k Bohu, vyslovenou v textu moravské cyrilometodějské duchovní písně:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

Jiří Kvapil
Špačkova 6, 636 00 B r n o