Jan Lucemburský, aby usnadnil své přijetí za moravského markraběte, vydal 18. června roku 1311 inaugurační diplomy zaručující Moravě významná autonomní privilegia. Mimo jiné: nejvýznamnější zemské úřady měli zastávat jen „rodilí Moravané“. Tento bod pak byl pravidelně stvrzován (zpravidla při nástupu panovníka). Jeho poslední modifikace po demokratizaci v 19. století byla, že poslanec Zemského sněmu Moravského […]

Číst dál →

Jedná se o nejvýznamnější artefakt z období starší doby kamenné. Zhruba deseticentimetrová soška bývá vystavována za přísných bezpečnostních okolností a ojediněle. V Moravském zemském muzeu si mohou návštěvníci prohlédnout pouze její kopii. Soška neznámého autora byla nalezena 13. července 1925. Příběh započal prakticky po vzniku Československa, tehdy ještě zoolog Karel Absolon čekal na větší objev. Věnoval se […]

Číst dál →

Významná osobnost Moravy – Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) Přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Později se stal mnichem a opatem augustiniánského kláštera ve Starém Brně. Osobnost světového významu – Johann Gregor Mendel se cítil být „Moravanem německé řeči“. Narodil se do rodiny německy mluvících drobných […]

Číst dál →

Marcus-Wagen nebyl s největší pravděpodobností prvním benzinem poháněným automobilem na světě, tohle prvenství se i nadále připisuje tříkolce Carla Benze z roku 1886. Ale co se okolo Marcuse dělo, a doposud děje v samotném Rakousku, to předčí i samotného Cimrmana. V reakci na jeden můj článek, týkajícího se společné, moravské historie, mě informoval pozorný čtenář o tom, že v Adamově […]

Číst dál →

Marek Pavka ve svém článku ukazuje jiný pohled na Marii Terezii z perspektivy moravských dějin. Od toho českého dokonce diametrálně liší. Pokusím se doplnit článek Ivo Šebestíka o pohled z Moravy. Ten je totiž jiný než pohled český a mnohdy je dokonce diametrálně odlišný. Klíčovým faktorem je skutečnost, že moravští stavové na počátku 40. let 18. století na rozdíl od stavů […]

Číst dál →

Po staletí neměnná českomoravská zemská hranice byla zpřehýbána teprve nedávno. Před pouhými 50 lety. Nesourodý, od stolu poslepovaný okres Svitavy, který je součástí Pardubického kraje, vznikl až v roce 1960. Podobně necitlivý zásah do územního uspořádání proběhl v minulosti už jednou. Na podzim 1938 bylo Svitavsko na základě Mnichovské dohody násilně připojeno k nacistické Třetí říši. Ani tehdy nebyly brány […]

Číst dál →

Otázka čeština – moravština. Je to téměř dvě staletí, přesněji asi 180 let, co začali čeští obrozenci jezdit na Moravu přesvědčovat tamní vzdělance, že je potřeba zachovat společnou slovanskou řeč, v Čechách češtinu, na Moravě moravštinu. A to, aby jak obyvatelé Čech, tak Moravy, nebyli postupně zcela poněmčeni. Později se pro tuto společnou řeč stále […]

Číst dál →

Vzpamatuje se někdy zámek Český Rudolec v Jihočeském kraji, ale ve skutečnosti na historickém území Moravy? Kterému se říkalo pro jeho bývalou krásu i Moravská Hluboká? A protože Morava je jméno, které se nesmí vyslovovat (podobně jako v Harry Potrovi jiné jméno – asi je dle pražského mocenského centra Morava stejně nebezpečná) – razí se […]

Číst dál →

Na zemském sněmu Moravského markrabství konaného roku 1550 v Brně za přítomnosti Ferdinanda I. krále Uher, Čech , markrabího Moravy upozornil moravský zemský hejtman VÁCLAV Z LUDANIC v závěru své řeči na skutečnost, že “ Markrabství moravské jest země svobodná, má vlastní politická práva a svobody a nedá se o ně připravit … Dříve Morava […]

Číst dál →

Dívám se na facebook a jedním uchem poslouchám ČRo+. Mluví tam s moderátorem nějaký odborník na starou hudbu a ozřejmuje jak je to „v Čechách“. Všichni to znáte. Čím víc „nóbl“ je ta která figura, tím víc má zvednutý nosánek pokud jde o Moravu. Nic nového. A za chvilku ta stejná „figura“ mluví o tom, […]

Číst dál →