Po 100 letech se na Moravě objevil „vyhynulý“ motýl
Červený seznam ohrožených druhů jej uvádí jako vyhynulého. Nejnovější výzkumy ale výskyt nočního motýla šedovníčka horského zachytily na Valašsku, v Přírodní rezervaci Makyta v Huslenkách. Jedná se o výjimečný objev, naposledy byl tento šedohnědý tvor na Moravě zaznamenán před více než sto lety.
„Určitě tady v Javorníkách musel stále přežívat ve starých smíšených lesních porostech a byl jen přehlížen. Nelze to vykládat tak, že se na Moravu vrátil,“ je přesvědčen entomolog vsetínského Muzea regionu Valašsko Lukáš Spitzer. Dodal, že se jedná o motýla, který příliš často nelétá. Jeho housenky žijí na vlhkém mechu a řasách rostoucích zřejmě na kamenech, kmenech stromů či v úžlabí kořenů, které vystupují na povrch. Ve své skupině patří rozměrově mezi ty větší jedince, rozpětí křídel má tři centimetry. Vědci ho objevili tak, že ho přivábili do světelného lapače. „K desetilitrovému kbelíku dáte zářivku z terárií, která se používá pro plazy, aby netrpěli deformacemi z nedostatku denního světla. A pomocí této zářivky se lákají noční motýli. Na tuto návnadu nám sedl i šedovníček horský,“ vysvětlil entomolog, který výzkum prováděl společně s kolegou Jiřím Benešem z Entomologického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Poslední známé kusy tohoto motýla na Moravě vědci zachytili před rokem 1900 z masívu Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Až za několik let vyjde nový červený seznam, bude tam už uveden výskyt z Huslenek. Význam nálezu je podle Spitzera nutné chápat v širším kontextu. „Makyta je poměrně mladá přírodní rezervace. Výzkumy, které v ní provádíme a které se po čase opakují, ukazují, jak se příroda mění, jaké druhy zvířat i rostlin zmizely, jaké se naopak objevily nově. Jednoznačně z nich vyplývá, že Makyta má svoji roli, protože zachovává přírodní dědictví staré mnoho set let,“ je přesvědčen vědec.
Přírodní rezervace Makyta byla zřízena před deseti lety, zaujímá rozlohu 187 hektarů. Jedná se o území se zachovalou plochou horských bukových lesů. Vyskytuje se zde například sněženka předjarní, česnek medvědí, kapradina rezavá či lýkovec jedovatý. Stala se domovem řady ohrožených a vzácných ptáků, jako je strakapoud bělohřbetý, lejsek malý nebo žluna šedá. Žije v ní i rys ostrovid a svou přímou návazností na slovenská pohoří tvoří vhodný biotop i pro ostatní velké šelmy, jako jsou medvěd hnědý a vlk.