Poklady v muzeích východní Moravy
Různé instituce ve Zlínském kraji střeží předměty vzácné svým stářím, originalitou i významem. Zřejmě nejvzácnější poklad na území kraje, Tizianův obraz Apollo a Marsyas, je ukrytý v obrazárně kroměřížského Arcibiskupského zámku. Patří zároveň mezi nejcennější obrazy v zemi. Když před třemi lety putoval na výstavu do New Yorku, potřeboval mimořádná bezpečnostní opatření. Slavné Tizianovo plátno Apollo a Marsyas, bylo nutné zabalit do speciální ochranné tkaniny, umístit do klimatizované bedny a v odpruženém automobilu odvézt do nákladního letadla Boeing 777. „Prakticky jsem ho nespustil z očí,“ konstatoval tehdy kurátor kroměřížské obrazové sbírky Miroslav Kindl. Arcibiskupskou obrazovou galerii tvoří přes 500 obrazů, z toho 85 originálů, a je druhou nejvýznamnější v republice. Jen hodnotu Tizianova obrazu odborníci odhadují na více než miliardu korun.
Vzácností, které se často nedají přepočítat na peníze, má ale region mnohem více. Nejstarší pocházejí z doby kamenné, nejmladší z minulého století. Nejde jen o archeologické předměty, ale také o knihy, obrazy, přírodniny, keramiku nebo boty. „Jejich výjimečnost často nespočívá v jejich finanční hodnotě,“ naznačila vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje Romana Habartová. Zda má větší hodnotu desítky tisíc let starý nástroj, nebo ručně tkaný gobelín, lze posoudit jen stěží. V kraji je také téměř dvacet národních kulturních památek a nechybí ani jedinečnosti zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
MF DNES spolu s odborníky přesto vybrala ta nejvzácnější díla a předměty napříč krajem, historií i oblastmi. Jsou staré jedenáct století a Moravské zemské muzeum v Brně si je hlídá jako oko v hlavě. To, co nalezli archeologové na území Starého Města nebo na Sadské výšině v Uherském Hradišti, je vzácné právě tím, že dokladuje život v období Velké Moravy. Bez nich by například odborníci nevěděli, že zde žila žena, kterou nazývají Velkomoravská princezna. Zemřela mladá, proto princezna. V jejím hrobě našli zlaté gombíky, prsten, náušnice nebo náhrdelník s mušlí ostranky jaderské. To vše ukázalo na velmi bohatou a váženou ženu. |
Její hrob byl odhalený u rozsáhlého pohřebiště v hradišťských Sadech a nebyl jediný. Tisíce nálezů ostatků těl, nástrojů, šperků a dalších exemplářů podaly svědectví o životě v 9. století.
Hradišťské Slovácké muzeum má ve sbírkách také velkomoravské zakončení opasku, které nosil významný velmož. Je zdobené filigránem, granulací a dvanácti symetricky umístěnými kameny.
Sbírka Muzea jihovýchodní Moravy sahá ještě dál do minulosti. Dohromady má sto tisíc položek. Nejstarší pochází z doby, kterou si snad ani nedokážeme představit. Opracovaný kamenný nástroj používali naši předci v období středního paleolitu, tedy před 80 tisíci až 250 tisíci lety. V polovině minulého století ho našli při povrchovém sběru v Tlumačově. „Je velmi relativní, co je vzácné a čím vlastně. Tento nález je například nejstarším doloženým nástrojem na Zlínsku a v celé zemi takových moc není. Stejně tak je ojedinělý soubor avarské železné zbroje, který u nás máme. Velkomoravských objevů je proti tomu velké množství, ale zase jsou zachovalé a mají i estetickou hodnotu,“ zhodnotila archeoložka zlínského muzea Jana Langová.
Krajské památky a depozitáře ukrývají i vzácné církevní předměty. V zámecké kapli ve Vizovicích je to třeba soubor ostatků svatých, tzv. relikvií, který je druhý největší v Česku. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje na Velehradě si zase hlídá cennou Zlatou růži. Udělil jí ji papež Jan Pavel II jako zvláštní vyznamenání, které po staletí udělují muži v této funkci jako vyjádření své mimořádné přízně. V České republice jsou jen dvě, druhá je v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
Slovácké muzeum střeží oltářní kříž ze stříbra a horského křišťálu, který vznikal od poloviny 14. století do roku 1603. „Křížů podobného typu je na světě jen sedm, kromě Uherského Hradiště se nacházejí ještě v New Yorku, Labessiere, Glasgow, Osnabrücku, Bernu a Praze,“ upozornil mluvčí muzea Pavel Princ.
K nejvzácnějším souborům zlínského muzea zase patří sbírka biblí. Obsahuje takřka ucelený soubor českých tištěných biblí z 16. až 19. století včetně skvostů českého tiskařského umění, jakými jsou Bible Severinova, Melantrichova nebo Bible kralická. Bible Severinova je po Bibli pražské a Bibli kutnohorské třetí úplnou biblí vydanou na našem území.
Obrazy dnes patří k nejdražším uměleckým předmětům. Právě u nich jejich majitelé většinou dokážou stanovit hodnotu nebo cenu, za kterou by bylo možné je prodat. Jako například zmíněný Marsyas. Nejhodnotnějšími obrazy v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně jsou ty, které namalovali meziváleční autoři. Ve stálé expozici visí například obraz Jindřicha Štyrského nebo Toyen. „U všech autorů, které máme, ceny za jejich díla rostou. Za posledních dvacet let až o sto procent. Zvlášť u takových výrazných jmen, jako je Toyen nebo Štyrský. Tam se pohybujeme v desítkách milionů korun,“ upozornil ředitel galerie Václav Mílek.
I proto je stále propracovanější a sofistikovanější ochrana děl. Galerie více hlídá účinky světla na materiál, klimatizační podmínky i dobu, po kterou obrazy vystavuje. Stejně tak se o díla starají i jinde. Muzeum Kroměřížska se pyšní 130 originály svého rodáka malíře Maxe Švabinského, slovácký region zase obrazy Joži Úprky. Nejrozsáhlejší sbírka v Česku je k vidění v uherskohradišťské galerii, která nese jeho jméno a nabízí na 150 děl. Mezi stěžejní se řadí zobrazení slavnosti Božího těla v Hroznové Lhotě z roku 1894.
Uměleckou hodnotu mají také textilie tkané více než sto let v Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí. Například práce nazvaná Dopoledne Velkého pátku je utkaná z tak jemného hedvábí, že je na první pohled nerozeznatelná od malovaného obrazu. Tento gobelín byl oceněný i na světové výstavě dekorativního umění v Paříži. Jedinečný je také soubor gobelínových potahů na židlích a pohovce na zámku ve Vizovicích. Pocházejí z 18. století a jsou na nich znázorněné scény z bajek Jeana de La Fontaina.
Muzeum regionu Valašska ukrývá v depozitářích velké množství zajímavostí napříč mnoha obory. Vyniká ale sbírkou osvětlovacího skla, která se váže ke sklářské tradici regionu a je nejrozsáhlejší takto profilovanou sbírkou v České republice. Její součástí je mimo jiné skleněné stínidlo s motivem plamene, stejné, jaké zdobilo schodiště na slavném Titaniku. Jestli skutečně pocházelo z valašskomeziříčské sklárny, nebo od jiného výrobce, se prokázat nepodařilo.
Mezi krajské vzácnosti patří i dědictví po světoznámém podnikateli Tomáši Baťovi. Jde například o kolekci obuvi, která je hodnotná tím, že mapuje vývoj výrobků od počátku firmy až po její znárodnění v roce 1945.