Rozdíl mezi českým a moravským nacionalismem

Řeknu to formou příběhu. Křesťanský misionář v Africe vysvětluje černému domorodci desatero přikázání na příkladech. Říká mu: „Když ti soused ukradne slepici, to je špatné !“ Domorodec horlivě přikyvuje a hlasitě souhlasí. A misionář pokračuje: „Když ty ukradneš sousedovi slepici, to je také špatné !“ A domorodec nesouhlasně kroutí hlavou a hlasitě protestuje: „Když já ukradnu sousedovi slepici, to je moc dobré!“

A stejně tak se k tomu staví oficiální politika České republiky. Český nacionalismus je dobrý (české národovectví), o tom ani není třeba mluvit. Moravský nacionalismus (moravské národovectví) je špatný a o tom se musí mluvit při každé příležitosti a odsuzovat jej! Nejlépe ještě vyšperkovat účelovým nařčením, že moravští nacionalisté chtějí dělit už tak malý stát, jako je Česká republika!

Přitom se většina občanů, na rozdíl od všudypřítomného českého, s moravským nacionalismem ani nesetkává !!! Českého nacionalismu až šovinismu je všude kolem nás plno. A jak se zdá, málokomu to vadí. Je tady také s námi dlouho a to je důvod, proč si jej lidé přestali všímat. Zvykli si, a na co si zvykneme, začneme často považovat za normální. Ale normální to není! Jen dávejme chvilku pozor při vysílání například některé ze stanic Českého rozhlasu, co všechno je u nás „České národní“. I když fakticky je to státní. Co všechno má přídomek české, ačkoli je to věcně a logicky nesprávně. Třeba České dráhy. Správně Dráhy ČR. A kdy se už nejedná o český nacionalismus, ale o český šovinismus? Třeba v případě, kdy se kterýkoli Čech vyjádří v tom smyslu, že moravská národnost a moravský národ neexistuje. To už je vyvyšování vlastního národa nad jiné, to už je šovinismus a TEN, A NIKOLI NACIONALISMUS, SE SPOLUPODÍLEL NA TĚCH DVOU POSLEDNÍCH HROZNÝCH VÁLKÁCH V EVROPĚ. PRVNÍ A DRUHÉ SVĚTOVÉ !

Pohled Čecha na jejich český nacionalismus až šovinismus je akceptace, on jej ani nevnímá. Neví o něm a když, tak se mu zdá slabý. Jak často slyšíme zase z českých médií, že Češi mají málo národní hrdosti a podobně. Co je to jiného, než výzva k silnějšímu českému nacionalismu (národovectví)?

S moravským nacionalismem se téměř nesetkáme. A je to škoda. Moravského národovectví je skutečně málo. Přesto, když se někdo z vašeho okolí dozví, že patříte k těm, co usilují o nápravu křivdy Moravě, že jste členem některého z promoravských uskupení, většinou vyhrknou: „Vy jste ti nacionalisti, že?“ A je vidět, že sice o tom téměř nic neví, ale je předem z české strany dobře propagandisticky zpracován proti vlastním zájmům. Proti zájmům své rodné země Moravy, proti zájmům obyvatel, kteří tam žijí a ve prospěch zachování špatného a odsouzeníhodného nedemokratického totalitního reliktu – centralistického, v našem případě krajského státoprávního uspořádání!

Náš centralistický krajský systém zcela nenacionalisticky škodí všem. Je drahý, neefektivní, brzdí rovnoměrný rozvoj celého území státu. Procentuálně vysoké přerozdělování financí z centra je samotnou příčinou obrovské korupce. Ne nadarmo říkali ekonomové v někdejším západním Německu, když se jich ptali na jejich „hospodářský zázrak“, že bez efektivního spolkového (zemského) zřízení, by vůbec nebyl možný !

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa