Velká Ostrava
Vzhledem k tomu, že před 100 lety tvořily řeky Odra a Ostravice u Moravské Ostravy administrativní hranici mezi Moravskou a Slezskou zemí, velký vliv mělo německojazyčné obyvatelstva a panovala poměrně velká rivalita mezi Vítkovicemi a Ostravou nebyl vznik Velké Ostravy vůbec jednoduchý. Myšlenky na sloučení měst Moravské Ostravy, Přívozu a Vítkovic existovaly již před 1. světovou válkou, k posunu však došlo až po vzniku Československa, kdy postupně došlo na Moravě také ke vzniku takzvané Velké Olomouce, Velkého Brna.
Důležitou motivací u Olomouce a Brna bylo zajištění českojazyčné většiny obyvatelstva prostřednictvím připojování okrajových obcí s češtinou jako převažujícím jazykem k historickým jádrům s početným německojazyčným obyvatelstvem. Podobně tomu pak bylo i v případě snah o vznik Velké Ostravy.
Projekt počítal s tím, že k Moravské Ostravě bude připojeno dalších čtrnáct obcí a měst, šest moravských a osm slezských. Protože nebylo jasné, jak silně je německojazyčné obyvatelstvo zastoupeno, bylo v obcích, vykazujících před rokem 1914 největší zastoupení německého jazyka provedeno zvláštní místní sčítání lidu. Počet lidí, hlásících se k německé národnosti výrazně poklesl, a v zastupitelstvu Velké Ostravy by tudíž neměli německy mluvící zástupci většinu.
Neprolomená moravsko-slezská hranice
Samozřejmě se předpokládalo, že Velká Ostrava se stane statutárním městem s vlastním magistrátem, což by rovněž výrazně zvýšilo prestiž města. Problémem zůstávaly zemské hranice – dosavadní legislativa totiž v rámci slučování obcí s jejich změnou nepočítala. Musel být vydán zvláštní zákon, který umožňoval připojit Velkou Ostravu buďto k Moravě nebo ke Slezsku. Ministerstvo vnitra následně zahájilo připomínkové řízení se zemskými orgány Moravy a Slezska s cílem rozhodnout ke které zemi bude Velká Ostrava náležet a měly být stanoveny územní kompenzace. K předloženým variantám se však postupně postavili zástupci Slezka i Moravy odmítavě. Průtahů využila také správní komise Vítkovic, která začala jednat o vytvoření tzv. Velkých Vítkovic, které by vznikly připojením Zábřehu nad Odrou a Hrabůvky.
Za této situaci Ministerstvo vnitra rozhodlo jen o sloučení sedmi moravských obcí – Moravské Ostravy, Hrabůvky, Mariánských Hor, Nové Vsi, Přívozu, Vítkovic a Zábřehu. Československá vláda schválila tento krok 20. prosince 1923, s platností od 1. ledna 1924. Velká Ostrava tedy vznikla menší než se předpokládalo, přesto však počet obyvatel překročil sto tisíc. Do vypsání nových voleb byl pověřen vedením celého města Jan Prokeš ve funkci vládního komisaře.
Zrod moderního velkoměsta
„Přes veškeré nedostatky, které projekt Velké Ostravy měl, šlo v té chvíli o obrovský úspěch, cesta k modernímu velkoměstu byla konečně otevřena. Proměny Ostravy, které byly zahájeny po sloučení původně samostatných obcí, byly už v průběhu 20. let razantní. Jejich symbolem budiž naše unikátní Nová radnice, dosud nejrozsáhlejší radniční budova s nejvyšší věží v České republice. Vznikem Velké Ostravy se začal psát její příběh třetího největšího města naší země,“ uvedl Jan Dohnal, primátor města.
Hospodářský chod Velké Ostravy do značné míry závisel na provozu městských podniků. K 1. lednu 1924 město převzalo nebo jich provozovalo celkem 13. V Moravské Ostravě to byla plynárna, jatky, dobytčí trh, vodárna, úzkorozchodná místní dráha Ostrava-Karviná, sprchové lázně, městská zastavárna, hospodářský dvůr a městská váha. V připojených Vítkovicích se jednalo o jatky, vodárnu, návěstní ústav a městské lázně. V Přívoze o vodárnu, v Mariánských Horách o síť veřejného osvětlení a v Zábřehu o obecní váhu. V pozdějších letech přibyly ještě další nové městské podniky jako krematorium, městské koupaliště nebo hospodářský dvůr v Hoštálkovicích.
Oslavy stoletého výročí odstartuje výstava archivu města umístěná ve foyer Nové radnice
Velký význam měla bytová výstavba, největší část se nadále soustřeďovala do Moravské Ostravy, přesouvala se též do Zábřehu, Mariánských Hor a Hrabůvky, zatímco ve Vítkovicích a Přívozu mírně zaostávala. Jen nepatrně se stavělo v Nové Vsi. Po roce 1924 se začalo s výstavbou soustavné kanalizace, investovalo se do vodovodní sítě a pokrok nastal u silniční sítě. Další zajímavosti k integraci a přičleňování obcí k městu Ostravě i jednotlivým zakládajícím součástem nabízí výstava Archivu města Ostravy s názvem Sto let Velké Ostravy, kterou mohou lidé zhlédnout až do konce ledna 2024.
Připomenutí stoletého výročí Velké Ostravy iniciovalo pět městských obvodů, nástupců sloučených obcí. K významnému jubileu byla připravena celá řada aktivit. „První akcí, kterou zahájíme oslavy výročí je výstava ve foyer Nové radnice, která odstartuje široké spektrum akcí, vrcholících 15. června 2024 v rámci Muzejní noci. Kromě výstav a přednášek se lidé mohou kupříkladu těšit na komentované prohlídky atraktivních míst, výtvarné dílny, tančírnu, obecní slavnosti nebo dobový kabaret. Specialitami tohoto projektu jsou dvě hry s motivy z ostravské historie, které svým příběhem a provedením zajímavě propojí jednotlivé městské lokality,“ konstatovala Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora.
Koordinátorem akcí k oslavám staletého jubilea Velké Ostravy je statutární město Ostrava, na některých aktivitách se podílí i další subjekty – Knihovna města Ostravy, Galerie výtvarného umění Ostrava, Ostravské muzeum, Kulturně sportovní spolek Elegant, Centrum kultury a vzdělávání, Římskokatolická farnost Zábřeh a Post Bellum. V rámci geolokační hry Sedm klíčů Ostravy mohou zájemci objevovat území města, která byla v roce 1924 zakládajícími součástmi Velké Ostravy. Detailnější informace naleznou zájemci na webu Velká Ostrava. Na youtube města Ostravy pak zájemci mohou zhlédnout velmi vzácný dobový obrazový záznam, dokumentující návštěvu T. G. Masaryka v červnu 1924 v Ostravě.