Vždycky jsem cítil ponížení, …

… že musím do nějakých obskurních rubrik psát: národnost česká, když jsem Moravan, ne Čech! Moje vlast je Morava a žádné Čechy, a už vůbec ne infámní, hrůzné, bohorouhačské Česko, ten obludný výplod našeho zdivočelého, prohnilého, nekonečně zkorumpovaného, nestoudného, každou sebemenší hodnotu okamžitě špinícího, rozkládajícího, relativizujícího liberalismu.

Úžasný výrok! A jeho autorem je, jak se sám identifikoval, Jiří Kuběna, básník, … vyznání moravské, Střední Evropa

Vlastním jménem Jiří Paukert, literární pseudonym převzal po svém příteli Zdeňku Kuběnovi. Narozen 1936 v Prostějově, otec vojenský letec v hodnosti kapitán, v roce 1948 degradován, matka sochařka. Vystudoval gymnázium v Brně a tamtéž na Masarykově univerzitě dějiny umění a archeologii. Od roku 1959 historik v památkovém ústavu v Brně. Od roku 1994 do smrti žil na hradě Bítov. Od roku 1996 pak řadu let významně spolupracoval s brněnským rozhlasem. Zemřel v nemocnici ve Znojmě 10. srpna 2017. Nositel Medaile za zásluhy v oblasti kultury a umění a Ceny města Brna, Čestný občan Bítova.

Jako památkář psal monografie o významných historických objektech na jižní Moravě (Lednice, Vranov nad Dyjí, Mohyla míru ad.), v roce 1963 společně se dvěma přáteli realizoval mj. slavný moderní oltář v kostele svatého Petra a Pavla v Jedovnicích. Jako básník publikoval až do roku 1989 takřka výhradně v moravském samizdatu a v exilu. Po listopadu 1989 vyšla jeho rozsáhlá autorská reminiscence, výbor z básní 1953–1995 Krev ve víno. Následně pak bylo jeho básnické dílo postupně vydáváno tiskem, zahrnuje sedm dílů v devíti svazcích.

SVATÝ JIŘÍ

Ústa tak sevřená,
skoro jako ten Václav v šípkových růžích,
když doznívala gotika,
v baretech
a mandlových očích

Ústa tak sevřená
má ten tichý milenec, když hladí laně.
Jen podle brady a nosu poznáš,
že zabil draka.
Protože byla gotika
a kvetly růže plané

Jiří Kuběna byl silně věřícím člověkem, což se promítlo i do jeho tvorby. Politicky byl vyznavačem parlamentní monarchie. Považoval ji jednoznačně za lepší formu státního zřízení než republiku. Rozpad Rakouska-Uherska, na němž se významnou měrou podíleli i tehdejší čeští politikové, považoval za historickou politickou chybu, ba zločin. Tato cesta umožnila českým nacionalistům naplnění jejich dávnověké touhy zbavit Moravu autonomie a podřídit ji přímo Praze. V roce 1999 proto podepsal monarchistickou deklaraci s názvem Na prahu nového milénia. Své moravanství a svůj vztah k rodné Moravě nikdy nezapřel.

Jiří Kvapil, signatář Deklarace moravského národa