A koho že to máme litovat? Inu, tentokráte velikého pána, samotného ministra vlády pro lidská práva – JUDr. Jana Chvojku. Sotva byl do vysoké funkce jmenován, již poslanec ODS JUDr. Pavel Blažek na něj směřoval interpelaci ve věci uznání Moravanů jako národnostní menšiny v ČR. Neponechal mu ani obvyklých 100 dnů hájení, což dobře udělal, neboť tradiční gentlemanská lhůta by téměř vyčerpala předpokládanou dobu Chvojkova zastávání ministerského úřadu do řádných voleb. Panu Blažkovi je třeba poděkovat, neboť jako jediný z politiků se odváží o Moravě mluvit …

Pan ministr si ostatně nijak nestěžoval. Vyzbrojen hlavičkovým tiskopisem ministerstva i textem První periodické zprávy o plnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin, bez zbytečného váhání a v termínu vypracoval odpověď na interpelaci.

ČR svou periodickou zprávu předložila 1. dubna 1999 generálnímu tajemníkovi Rady Evropy a byla 6. dubna 2001 schválena (což je ovšem na zavření, nebo abychom nepředjímali rozhodnutí soudu, na žalobu tohoto vysokého orgánu EU). Dále už jsou v odpovědi názory samotného ministra, z nichž je patrné, že problematika státního občanství na jedné a národnosti na druhé straně je u nás pole neorané, terminologicky přehlížené, neujasněné i nezažité. Tak se znovu objeví povrchní argument z doby osvícenců, že jazyk je určujícím markantem národa, což by asi značně rozladilo Američany, Kanaďany, Australce i Austrijce, Novozélanďany a což teprve Iry, jichž mluví irsky pouhá třetina, nehledě na Skoty a Velšany, kteří rovněž vesele spíkují Engliš… Asi by chtělo na ministerstvu otevřít alespoň občas okno do světa, aby tam nebyl vydýchaný vzduch.
Docela pokroucenými rozvitými větami se začne o jednom, aby se účelově skončilo u jiného. Obyvatelé na Moravě, hlásící se k české národnosti se rozhodně označí za nositele moravské identity – prý naprosto stejně jako ti, kteří se hlásí k národnosti moravské. Trochu takové unitaristické způsoby uvažování připomínají slovenské. Hrdě se hlásí k moravskému dědictví, ale první co udělají – změní si jméno. Asi aby se notářům při obšírném dědickém řízení nezkrátily žíly. Tam už jim to docvaklo a tak vytváří jakousi Slovenskou ríšu a praslovenský národ – který, bohužel, nikdy nebyl. Zkrátka, známá rétorská finta – nevíš-li kudy kam, vymysli si, obrať se do říše fantazie, kde je vše pohodlnější a věčné.

Moravané tak prý nejsou v postavení národnostní menšiny, neboť požívají neomezený přístup k naplňování svých individuálních občanských a lidských práv. A bum ho! Cožpak se národnostní menšině jedná prvořadě o práva individua? Ta jsou přece zaručena občanstvím ČR. Ne, jedná se o práva celku, čemuž se říká status, pane ministře a ten byl Moravanům vzat a nehodlá se vrátit. (Což je ale dobře, neboť pražské vládě nepříslušelo status Moravy rušit, tím méně jej zase zpět udělovat. Jen by se zmocnila pravomocí, které nikdy neměla a mít nemá. Od toho je jen a pouze Moravský sněm, který ovšem v žádném případě nemá pravomoc Moravu rušit – aby bylo všem případným spekulantským fifákům dopředu jasno.)

Dále používá jakýchsi rozdílů, zřejmých však asi jen panu Chvojkovi, mezi prý historickou zemskou a dnešní národnostní identitou současných Moravanů. (Prý moravistů, což je však termín jazykovědný podobně jako germanista, slavista, studující z filosofického hlediska jazyk, literaturu, dějiny. Jako odsuzující politickou nálepku jej, pane ministře, v zájmu odbornosti nepoužívejte, vždyť je naopak označením ctihodnosti.) Ona vaše historická zemská identita je identita národní. Moravanů, kteří měli své knížectví, Impérium, nebo středověké markrabství. Je to však stále stejný národ, byť jeho historické osudy jsou tak pestré – ostatně jako u mnoha jiných, ne-li všech národů. Samotný termín zemská identita asi vznikl až po Bílé Hoře, kdy se ve šlechtické obci a tudíž i v Moravském sněmu objevila řada držitelů panství německé, či jiné národnosti. Určitě se netýkal středověkých kolonistů v pohraničí, ti přístup ke stavovské státní správě neměli, jen k samosprávě měst a vsí.

Nemůžete jako státní úředník operovat pojmem: obyvatelé Moravy jako celek, dokonce jim pod touto adresou připisovat úmysl usilovat o postavení menšiny, nebo jim naopak takový úmysl upírat. Jednak obyvatelem historického území Moravy může být občan ČR, avšak příslušník některé uznané menšiny, jednak i úplný cizinec, nemající s ČR ani s Moravou příliš společného – vyjma místo pobytu. Vaše Morava jako celek totiž přece v ČR neexistuje.

Parafrázujme slova klasického historika: bylo by ještě možno uvádět mnohé, snad ani jedna věta není sémanticky zcela správná, ale uvedené k tomuto problému snad postačí …

Soustřeďte se raději na věcná data jako je výsledek sčítání lidu roku 2011 podle nějž se k moravské národnosti přihlásilo na 630 000 občanů ČR. Oni se nepřihlásili jako národnostní menšina, ale jako Moravané a uznat tuto skutečnost by v běžném světě bylo normální.

Člověk ale, aby pořád jen sledoval, ve kterých končinách sluneční soustavy, nebo i vesmíru se právě pohybujete a stručně, nebo obsáhle si vás přitáhl zpět k pozemskému jednacímu stolu. Dosti úsměvně třeba působí závěrečná výzva vaší odpovědi na interpelaci o potřebě pokračování diskuse na dané téma, neboť debata je podstatou demokracie … S kým to ale chcete diskutovat? Pavel Blažek je poslancem za ODS, strany, která rozhodně nemá v programu obnovení Moravských úřadů a institucí. Nechci přehánět a malovat čerta na zeď, ale také by v nejčernějším scénáři ODS mohla pana Blažka za mimostranickou iniciativu vyloučit ze svého klubu. Jinak máte Moravu vyzmizíkovanou dokonce i u Rady Evropy, takže budete obcházet žírnou Hanou, valašské kotáry, malebné Slovácko a na Vysočině Horácko a hovořit s jednotlivci?

Pokud jsem příliš osobní, omlouvám se, ona to skutečně není docela vaše vina, ale vina úděsné zanedbanosti vlastní identity na české, moravské, slezské i lužické straně. Není místo mocnářství, světoobčanství, proletářského internacionalismu, čechoslovakismu, či evropanství už čas zametat též vlastní dvorek? Než do omrzení řešit světové události s velmocemi?

Vladimír Merta, signatář Deklarace moravského národa