Byl to den veliké slávy a úspěchu techniky, ale taky veliká ostuda pro olomoucké německé nacionalisty. Přesně před 111 lety z olomouckého vojenského cvičiště v Neředíně vzlétnul inženýr Jan Kašpar k vůbec prvnímu letu stroje těžšího než vzduch nad Moravu. Místní Němci těžce nesli, že to byl český a ne německý aviatik a tak se snažili nejprve rozbít letoun a následně aspoň zablokovat divákům cestu na cvičiště.

V prosinci roku 1903 obletěla svět úžasná zpráva: Bratři Wrightové uskutečnili ve Spojených státech amerických první úspěšný let letadlem poháněným motorem. V Evropě se úspěšný let zdařil roku 1906 pilotu Alberto Santos-Dumontovi. Brzy na to se začíná s létáním i v Anglii, Německu, Itálii, Rakousku-Uhersku. Nad českým územím uskutečnil první krátký let francouzský pilot L. J. Gaubert dne 28. prosince 1909 nad dostihovým závodištěm v Praze – Chuchli. Krátký, ale první řízený motorový let nad českou půdou.

17. dubna 1910 přinášejí noviny skvělou zprávu z Pardubic: „Včera, 16. dubna o 11. hod. dopolední, se vznesl ing. Kašpar na Blériotově jednoplošníku do výše 20 – 25 m a proletěl dráhu asi 2 km. Jest to první Čech, který letěl nad českou půdou.“

Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích. Od mládí se zajímal o motocykly, automobily a jiné technické novinky tehdejší doby. Letecké události jej natolik nadchly, že na podzim roku 1909 objednává u Blériota letadlo. 9. dubna 1910 je dodáno do Pardubic a Jan Kašpar s ním podniká první aviatické pokusy. Ty jsou záhy korunovány již zmiňovaným úspěšným letem.

Po složení úředních zkoušek absolvoval 19. června 1910 ing. Jan Kašpar v Pardubicích své první veřejné letecké představení, a vzbudil tak velký zájem všude v Čechách a na Moravě. Začali se hlásit zájemci o jeho produkci. V červenci vzlétl v Hradci Králové a Jaroměři. První týden v srpnu letěl v Lysé nad Labem, následující víkend vidělo jeho let na 60 tisíc nadšených Pražanů. Tou dobou již v Olomouci naplno běžely přípravy k první veřejné letecké produkci na území Moravy a Slezska. Hlavním jejím organizátorem byl olomoucký hoteliér a podnikatel Čeněk Kudla. Němečtí radní se však nemohli smířit se skutečností, že jako první vzlétne na Moravě český letec, a zaslali do Vídně dokonce žádost o zrušení produkce, která naštěstí nebyla vyslyšena.

Místní olomoucké noviny „Pozor“ ze dne 10. srpna 1910 v článku První vzlet letadlem na Moravě oznamují, „že let se bude konat dne 21. srpna“ a dále uvádějí, že „Ku vzletu tomu, jenž bude prvním vzletem toho druhu na Moravě, konají se již rozsáhlé přípravy.“ V článku Vzlet aeroplánu inženýra J. Kašpara v Olomouci informuje následující den tentýž list o činnosti „našeho jediného aviatika“, který, jak se dále uvádí „dosud nikoho nezklamal, ručí za úplný zdar podniku, a lze se tudíž těšiti, že i nám bude poskytnuta příležitost zhlédnouti na vlastní oči nejnovější vynález lidského ducha, původní aeroplán systému Blériotova, mistrně ovládaný českým neohroženým pilotem…“ Další článek podrobně popisuje úspěchy, kterých ing. Kašpar dosáhl v Praze na Proseku. Již první věty radostně konstatují, že „Ve všech vrstvách české Moravy jeví se neobyčejný zájem o debut inženýra Kašpara. I z Čech docházejí od jeho obdivovatelů a přátel zprávy, že se prvního vzletu na Moravě zúčastní. Inženýr Kašpar byl před několika dny v Olomouci a s potěšením prohlásil, že se vojenské cvičiště u Neředína – jedno z největších říše – ke vzletu výborné hodí a že si u nás vzhledem k rozloze cvičiště s chutí zalétá“.

Ing. Kašpar dorazil do Olomouce již v pátek 19. srpna a shledal na improvizovaném letišti velmi čilý ruch příprav. Vedle neředínské pevnůstky č. XV byl postaven hangár a tribuny. Letadlo bylo v sobotu vystaveno pro veřejnost a stroj vyzkoušen dvěma pokusnými vzlety. Nadšené české obyvatelstvo Olomouce se nemohlo dočkat nedělního odpoledne.

Ne tak německá většina. V noci na neděli se pokusily německé skupinky rozbít letadlo v hangáru na cvičišti, to se jim ale nezdařilo. Byl to první pokus o sabotáž v letectví v českých zemích. Když se radnici nepodařilo nijak zabránit pořádání vzletu, aspoň se snažili tisícům českého lidu co možno nejvíce znepříjemnit cestu na letiště – namísto dvou vozů tramvaje, které obyčejně v neděli jezdívaly, jezdila od nádraží jen jediná. Kromě toho neznámí pachatelé naházeli na silnici vedoucí k letišti velké kameny, aby tak způsobili kalamitu v dopravě automobily.

Před 6. hodinou odpoledne bylo letadlo vytaženo z hangáru, stroj znovu vyzkoušen a přichystán k vzletu. O půl sedmé se ing. Jan Kašpar vznesl k historickému prvnímu letu nad územím Moravy. Jeho let trval šest a půl minuty, během něj ve výšce 40-60 m zakroužil nad cvičištěm a zamířil i nad Topolany a Hněvotín. Bohužel nenadálá porucha směrového kormidla donutila ing. Jana Kašpara k předčasnému přistání, za obrovského jásotu a ovací přihlížejících diváků. Na letišti v Neředíně se tu srpnovou neděli shromáždilo na 30 tisíc diváků. Tímto počtem dosáhla Olomouc po Praze největší návštěvnosti.

Tento, z našeho pohledu krátký let, měl pro tehdejší českou menšinu v Olomouci obrovský význam. 21. srpen 1910, den konání veřejného vzletu ing. Kašpara v Olomouci, se tak stal manifestací české Moravy vzdávající hold českému aviatikovi.

V tomto významném roce uskutečnil ing. Kašpar veřejná vystoupení ještě v dalších městech. Následující rok, 13. května 1911 pak uskutečnil svůj nejslavnější let z Pardubic do Prahy. Vykonal jej na stroji vlastní konstrukce – jednoplošníku Kašpar JK. Toto letadlo pak věnoval v roce 1913 Národnímu technickému muzeu v Praze. Po smrti svého otce, velkého příznivce aviatiky, létání načas zanechal a definitivní konec pro něj znamenala 1. světová válka. Po válce se k létání již nevrátil. Zemřel 2. března 1927. Jeho průkopnické lety však položily pevný základ českého letectví. Více na www.letiste-olomouc.cz

Národnostní nesnášenlivost se hodně projevila v olomouckém tisku z oněch dnů.

Podle německé části Olomouce by měl nad městem jako první letět slavný rakouský pilot Karel Illner, který už v květnu roku 1910 dokázal přelétnout elegantním strojem Taube (Holubice) z Wiener Neustadt do Vídně a zpět. Olomoucký list Tagblatt sliboval, že aviatik Illner poletí nad Olomoucí téhož roku v září, a o Kašparovi německé hlasy tvrdily, že jeho let je hazardem a určitě nedopadne dobře. To, že nakonec opravdu letěl jako první český Jan Kašpar, byla pro německé patrioty drzost a samozřejmě i ponížení. Však se také část lokálních činitelů a politiků, kteří vždy velmi žárlivě strážili německý ráz Olomouce, snažila Kašparovu letu zabránit, nicméně se jim to (naštěstí) nepodařilo.

A výsledek? V Našinci jsme mohli hned v pondělí 22. srpna číst triumfálně laděný text: „Na tisíce lidstva sešlo se včera do Olomouce, aby vidělo prvý vzlet aeroplanu na Moravě v jejím druhém hlavním městě. A touha vidět nejmodernější triumf lidského ducha, člověka podmanivšího si i ovzduší, nebyla zklamána. … za radostného vzrušení a jásotu tisícihlavých zástupů, jejichž radost zvyšovalo vědomí, že český člověk, poprvé na Moravě, triumfuje v aviatice a dokazuje tak naši zdatnost národní.“

Naštvaný redaktor Tagblattu oproti tomu psal, že inženýr Kašpar letěl kratší dobu, než bylo slíbeno, udělal jen dva místo tří oblouků a nepředvedl slíbené akrobatické kousky. „Skutečný úspěch aviatiky je tedy třeba čekat až v září, až poletí Karel Illner.“

Je fakt, že kvůli potížím s kormidlem Kašpar letěl kratší dobu. Jeho triumf to ovšem nijak nepokazilo.

https://olomoucky.rej.cz/clanky/historie/547-jan-kaspar-letel-nad-olomouci-presne-111-let-nas-deli-od-prvniho-letu-letadla-na-morave?fbclid=IwAR2NlbNs7GOHJoG6Yg-amFJRtuhkggUpo1hgaZvIUkuN0vciYzoR58lgRuY