Kolik je v Brně černých madon?

S otázkami jsme se obrátili na kunsthistoričku z Centra humanistických studií MZM Zuzanu Macurovou.

Je v Brně více černých madon?

„Zobrazení Panny Marie s dítětem, pro které se vžilo označení černá madona nalezneme v Brně skutečně více. A nejsou to jen obrazy.“

Odkud pochází černá barva madon?

„To, proč začaly být madony barveny na černo dodnes zůstává být záhodou. Jedno z možných vysvětlení nabízí Bible, v níž můžeme číst: „Černá jsem, a přece půvabná“. Tato slova z Písně písní bývají spojována s Boží nevěstou, tedy s Marií. Hypotéz, jak už to tak bývá, je však mnohem víc.“

V souvislosti s hrdinnou obranou Brna v roce 1645 se mluví o Černé madoně svatotomské. Jaký byl její osud?

„Když v létě roku 1645 obléhala švédská vojska Brno, hledali obyvatelé města pomoc a útěchu také v četných modlitbách. Ve svých myšlenkách se často obraceli ke svatotomské Černé madoně, milostnému obrazu, který podle tradice namaloval samotný sv. Lukáš. A jejich prosby byly vyslyšeny. V den generálního útoku, ve chvíli největšího nebezpečí, se svatotomská Panna Marie zjevila nad městem a rozprostřela nad ním svůj ochranný plášť. I přes značnou početní převahu útočníků nebylo Brno dobyto. Hlavní zásluhu na tomto ubránění připsali Brněné právě svatotomské Černé madoně.

Milostný obraz nazývaný také Gemma Moravie či Palladium města Brna daroval brněnskému augustiniánskému klášteru císař Karel IV. Přesný původ díla však není dosud objasněn. Ikona pochází patrně z 12. či 13 století, s pozdějšími doplňky.

Pod tímto termínem se totiž mohou skrývat hned tři typy vyobrazení Panny Marie. Svatotomská madona se řadí do první skupiny, kterou tvoří byzantské ikony a jejich kopie vyhotovené zejména ve 13. a 14. století v Itálii.

Dalším typem jsou sochy trůnících madon, jejichž počátek sahá do 11. století. Třetí skupinu pak tvoří stojící madony s dítětem, které se nejvíce objevují od konce 13. do 15. století. Pro všechny je samozřejmě určující tmavý inkarnát. Další pak máme v Zábrdovicích – v tamní kapli Panny Marie Čenstochovské při kostele Nanebevzetí Panny Marie nalezneme barokní kopii zázračné polské ikony.

Najdeme v Brně i sochy černých madon?

Sochu černé madony najdeme například i v Loretě u kostela sv. Janů. Socha, vyhotovená jako kopie loretánské madony, byla dovezena z Itálie a instalována v dubnu roku 1719.

A jak je to tedy se černou madonou, která náleží do kaple v Paláci šlechtičen?

Dá se říct, že „svou“ černou madonu má také Moravské zemské muzeum. Od konce 17. století se nachází na oltáři v kapli Paláce šlechtičen. Zde roku 1654 vytvořila Jana Františka Priska hraběnka Magnisová nadační odkaz na realizaci ústavu určeného k výchově opuštěných dívek z aristokratických, případně významných měšťanských rodin. Pro potřeby nadace byl následně v letech 1674 až 1679 vystavěn brněnským stavitelem Janem Křtitelem Ernou patrový dům na rohu kobližné ulice – dnešní Palác šlechtičen. Již od počátku byla součástí stavby také mariánská kaple, a právě do tohoto prostoru byla určena socha Černé madony.

Při průzkumu se ukázalo, že základem pro její podobu, jako známe od druhé poloviny 17. století, se stal korpus pozdně gotické sochy o dvě stě let mladší. Muselo se jednat o velmi vzácnou a uctívanou sochu, aby její torzo bylo použito jako základ pro sochu novou. Takovéto použití části jiné sochy je v moravském prostředí vcelku unikátní záležitostí.

Děkujeme za rozhovor!