Moravští patrioti, kteří usilují o obnovu zemského zřízení jsou často nepochopeni ve svém úsilí i na samotné Moravě. Stejné je to i s úsilím o renesancí moravského národa. Je to pochopitelné. Jsme dlouhodobě manipulováni proti vlastnímu prospěchu, proti spravedlnosti. Protože nic než spravedlnost nepožadujeme. Tedy návrat a uznání našich práv. Mnozí naše požadavky pochopí, když se seznámí s historií – zase nikoli tak vzdálenou … Pochopí, jak jsme byli postupně stále více okrádáni i v dobách, které se dnes glorifikují, tedy už za 1. republiky. Pochopí, proč bychom měli všichni na Moravě opět usilovat o navrácení našich práv. Protože se do dnešních dnů v této věci nic nezlepšilo, ale situace je naopak ve všech směrech ještě mnohem horší.

* * *
Následuje materiál z webu diskriminacemoravy.eu, který zpravoval Tomáš Skoumal, jehož obsah naleznete nyní na https://tinyurl.com/diskriminace-moravy (pozn. správce webu)

* * *

1918 – 1948

Projev poslance Národního shromáždění Pastyříka z roku 1923 dokladuje, že vykořisťování Moravy a Slezska není jen záležitostí vývoje po roce 1948 či 1989, ale že je logickým důsledkem (a pravděpodobně i motivem) zrušení politické svébytnosti obou zemí v roce 1918. Podotýkáme jen, že poslední výtka poslance Pastyříka se týká tehdy zaváděných žup, což byla prakticky obdoba současných krajů: Župy ale pro velký odpor řadových občanů v Čechách a na Moravě nevešly v život a zemské zřízení pro své nemalé výhody a praktičnost zůstalo až do nástupu moci komunistů za vlády Klementa Gottwalda. Přesto ale oproti právům, které požívala Morava v době Rakouska-Uherska byla tato práva natolik okleštěna, že se Morava proti hospodářskému vykořisťování už nedokázala adekvátně bránit.

PROJEV:

Nás Moravany centralismus pražský tak začíná tížiti, že slyšíme hlasy obavy, že je horší a bude horší než-li vídeňský. Bohužel, toto musím, dámy a pánové, prohlásiti také dnes po pětiletém jubileu naší republiky Československé a nedivím se nic, že kolegové ze Slovenska, ač se pro ně daleko více dělá než pro nás Moravany, sobě na to stěžují. Jest to přímo macešství, co se nám dělá, a abych to dokázal, uvedu několik číslic.

Například v položce investice: ministerské předsednictvo, státní tiskárny je v rozpočtu 3,090.000 Kč. Z toho Čechy mají dostati 1,990.000, Slovensko 1,100.000, Morava a Slezsko ani haléře.

Ministerstvo zemědělství: Státní ústavy pro chov koní 1,400.000; z toho Čechy 800.000, Slovensko 600.000, Morava a Slezsko ani haléře.

Zemědělské výzkumnictví: stavby výzkumných ústavů atd. 2,100.000; z toho Čechy mají dostati 900.000, Morava 250.000, Slezsko 200.000, Slovensko 750.000.

Ministerstvo veřejných prací: Novostavby vodních elektráren 20,050.000; z toho Čechy mají dostati 6,050.000, Slovensko 14,000.000, Morava a Slezsko opět ani haléře.

Novostavby parních elektráren a elektrických vedení 75 mil., ale není vůbec zapsáno, jak jsou rozděleny; nástavby při státních báňských závodech 49,925.000, z toho Čechy 21,650.000, Morava a Slezsko ani haléře, Slovensko a Podkarpatská Rus 27,875.000.

Vodní stavby 90,950.000, z toho Čechy 53,850.000, Morava 3,500.000, Slezsko 2 miliony, Slovensko a Podkarpatská Rus 31,600.000.

V oboru ministerstva školství: menšinové školy 39 milionů, ale není rozvedeno; ústavy pro pěstování umění 6,730.000, z toho Čechy 6,210.000, Morava 320.000, Slezsko nic, Slovensko a Podkarpatská Rus pouze 200.000.

University 57,550.000, z toho Čechy 35,700.000, Morava 13,800.000, Slezsko nic, Slovensko a Podkarpatská Rus 8,050.000.

Techniky 13,600.000, z toho připadá na Čechy 11,100.000 na Moravu 2,500.000, na Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus nic.

Střední školy 29 milionů, z toho Čechy 12,150.000, Morava 2,850.000, Slezsko 2,600.000 Slovensko a Podkarpatská Rus 11,400.000.

V oboru ministerstva veřejných prací 2,900.000, z toho Čechy 900.000, Morava a Slezsko nic, Slovensko a Podkarpatská Rus 2 miliony.

V oboru ministerstva zdravotnictví 40,650.000, z toho Čechy 16,100.000, Morava 2,400.000, Slezsko nic, Slovensko a Podkarpatská Rus 22,150.000.

V oboru ministerstva financí: specielní úvěry 84,900.000, z toho Čechy 23,500.000, Morava 5,400.000, Slezsko 3,700.000, Slovensko a Podkarpatská Rus 52,300.000.

V oboru tabákových továren 19,700.000, z toho Čechy 12,600.000, Morava 2,200.000, Slezsko nic, Slovensko a Podkarpatská Rus 4,870.000.

Ostatní ještě nesprávnosti podám u jednotlivých ministerstev.

Na vykořisťování Moravy si předseda Zemského národního výboru prof. Loubal postěžoval také na stránkách pražského deníku národně sociální strany:

Z oficiální zprávy o poradách o uhlí se například dovídáme, že domácí otop uhlím bude v Čechách kryt ze 30 procent a v zemi Moravskoslezské jen z 20 procent. Marně se táži proč? Či snad proto, že jsme proti zimě otužilejší? Když je někdo u nás na Moravě, tak plně chápe naše těžkosti a starosti, slibuje, že nesmíme býti odstrčeni, a najednou z úst téhož muže jedné ústřední rozdělovny pak čteme zprávu, že na nás zapomněl 10 procenty uhlí.

A tak je to i v jiných případech, že se nám nedodrží sliby, které jsme ať přímo na Moravě nebo v Praze s kompetentními činiteli sjednali. Připomínám to také proto, aby i čtenáři v Čechách věděli proč se tak často ozývají ze země Moravskoslezské i nevrlé hlasy a brojí proti tak zvanému pražskému centralismu.

– – –

Další doklady k témuž:

Svobodné slovo, 8.1 1946

Ve sbírce příspěvků nesoucích název Morava v českém státě, který uspořádala filozofická fakulta Masarykovy univerzity a Matice moravská v roce 1947, jsou zaznamenány doklady o narůstajícím vlivu Prahy:

…Samostatné dřívější příjmy země moravské, zemské přirážky k přímým daním a samostatné zemské dávky klesly ze 70% celkových příjmů r. 1913 na 34,5% r. 1937.

Roku 1920 bylo 36% kryto státními příděly, r. 1937 42%.

Po okupaci se poměry v neprospěch Moravy ještě dále zhoršují. Zemské finance se stávají úplně závislými na státních financích. Státní příděly stouply r. 1946 na 73%.
(Vysvětlení: Finanční prostředky, které byly původně nárokové, tedy země je musela dostat, se z velké části přesunuly do finančních prostředků, o kterých někdo rozhoduje zda je přidělí, komu a v jaké výši. Tak je to i dnes a vytváří se tak v centru obrovský kalný korupční rybník, kde nelze korupční vazby ani rozplést, natož postihnout – text v této závorce není součástí původního textu a totéž, mírněji, říká i poslední odstavec, který k původnímu textu naopak patří.)

Že hospodaření přídělové nezvyšuje ani význam samosprávy, ani její hospodárnost a odpovědnost, o tom nám podává nedávná minulost i přítomné poměry dostatek důkazů.

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa