Jak vypadala Olomouc před tisícem a více lety
Jak vypadala Olomouc v době, kdy jí dominoval Přemyslovský palác a bylo zde obnoveno biskupství? Model ukazuje podobu města dávno před tím, než bylo vlastně oficiálně založeno. A jak se vyvíjela nejstarší osada, kterou odkryl průzkum před stavbou Koruny? Na jejím místě žijí lidé nepřetržitě už 1500 let!!!
Vlastivědné muzeum Olomouc už delší dobu reaguje na současný všeobecný zákaz návštěv kulturních institucí tím, že digitalizuje své sbírky a návštěvníky zve na virtuální prohlídky. O raném středověku v Olomouci, o podobě přemyslovského hradu a biskupského paláce, o nejstarších osadách i o literárních památkách se můžete dozvědět v nové části virtuální prohlídky v historické expozici s názvem U počátků české státnosti
A my si k tomu dovolíme doplnit něco, co se nabízí při pohledu na již zmíněný model předměstského osídlení naší Olomouce. Podíváme se na nejstarší část města, osadu mezi dnešním kostelem svatého Mořice a Pekařskou ulicí. Osadu, jejíž základy odkryl v 80. letech předstihový výzkum, vedený archeologem Josefem Bláhou.
Ohledně příchodu Slovanů do českých zemí panuje všeobecná shoda, že se tak dělo v průběhu 5. a 6. století. A nejpozději od 6. století (možná už od 5. století) je doloženo nepřetržité osídlení v místech mezi Pekařskou, Zámečnickou, Opletalovou ulicí a ulicí 8. května. Ne náhodou se posledně jmenovaná ulice jmenovala po staletí až do konce 2. světové války Česká. Kontinuální, tedy nepřetržitý život v této osadě a později části města z ní dělá nejstarší osídlené místo v České republice. Ani Praha nemá žádnou tak starobylou část.
Charakter osady se ale od vzniku v 6. století měnil a její význam se postupně zvyšoval. Jak vysvětlil vedoucí archeologického oddělení Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Šlézar, na počátku to byla obyčejná jednoduchá osada zemědělců. V době, kdy se na Dómském a Petrském návrší usídlovala aristokracie a vznikalo opevněné sídlo a později hrad s předhradím, měnilo se blízké starobylé sídliště v kupecko-řemeslnickou trhovou osadu. Důvod je prostý – blízký hrad znamenal odbytiště pro specializované výrobky a luxusní zboží. „Vznik trhu s řemeslníky a obchodníky v podhradí je doložen až pro 2. polovinu 10. století. Do té doby tam sice bylo kontinuální osídlení, ale jiného rázu. V 6. a 7. století jde o pozůstatky chat zemědělců, následují stopy běžného sídliště z 8. a 9. století,“ uvedl Pavel Šlézar. Zajímavé je, že ve velkomoravském období, kdy hrad a předhradí, tedy oblast mezi dnešním kostelem Panny Marie Sněžné a katedrálou, vzkvétala a žila bohatým životem, je v části osady v Pekařské ulici archeologicky doložen jiný druh využití. „V první polovině 10. století je tam doloženo pohřebiště,“ podotkl Pavel Šlézar.
Archeologové v letech 19834 a 1984 našli na místě dnešního obchodního domu Koruna množství keramických nálezů z období příchodu Slovanů, tedy v ruce vyráběnou keramiku tzv. pražského typu, ale třeba i mince z 11. století a kupecká závaží. Poslední dva zmíněné artefakty dokládají, že tu v době existence olomouckého hradu skutečně prosperovala řemeslnicko-kupecká ves.
„Důležité je, že zmíněná ves v těchto místech žila i v následujících staletích, a tak můžeme konstatovat unikátní jev: Olomouc je patrně jediným z českých a moravských měst, kde je v areálu pozdějšího středověkého jádra doložena nepřetržitá kontinuita osídlení, trvající půl druhého tisíciletí,“ píše v knize Archeologická zrcadlení slavný olomoucký archeolog Josef Bláha. My už dnes víme, že možná už v 11. století se zde objevila i první křesťanská svatyně, předchůdce pozdějšího kostela svatého Mořice.
Když pak v polovině 13. století vznikalo v okolí Horního a Dolního náměstí královské město, staré osady včetně té nejstarší v Pekařské ulici a okolí byly k městu připojeny. V celé této lokalitě převládalo původní slovanské obyvatelstvo. A proto taky už v rámci královského města dostala ulice název Česká.
Vraťme se k modelu počátků města v expozici Vlastivědného muzea. Zobrazuje jako opevněnou akropoli hradu a předhradí, tak i osadu u svatého Mořice, u kostela svatého Blažeje i první kostelík na michalském návrší. Něco na něm ale podle nejnovějších archeologických nálezů chybí. Kostelík stál ve 12. století na ploše dnešního Národního domu. Ve stejné době stála kaple i na dnešním Dolním náměstí. A před pár lety našli archeologové doklady o existenci řemeslnických dílen v proluce v Denisově ulici – stávaly zde zřejmě šperkařské krámky a dílny. Našly se tu jak dřevěné základy staveb, tak i velké množství ještě nezpracovaného surového jantaru. Také toto řemeslnické osídlení přímo souviselo s poptávkou z blízkého časně středověkého hradu na Dómském návrší.
Poznávání nejstarších dějin Olomouce se v posledních letech vyvíjí hodně rychle a výsledky jsou čím dál zajímavější. I proto je dobré se na expozici Vlastivědného muzea Olomouc podívat. I když je to zatím možné „jen“ virtuální formou.