MORAVA, v pátek dne 29. dubna 1870, s. 1.

… zda jednají ve smyslu praotců svých, kteří před stalety na Moravě bývali a práva vlasti této hájili a konečně, zda jednají ve smyslu zdravého a soudného pozorovatele poměrů nynějších, v jakých se vlast Moravská a v jakých se celá říše nachází.

     Na vše to musíme rozhodně odpověděti, že nejednají!

     Že prospěch vlasti toho nevyžaduje, aby Morava splynula v jedno tělo s Čechami, toť patrno zdravému rozumu a zdravé přirozenosti;…

A tak se to má i s Moravou a Čechami; děkujme Bohu, že jsou jako bratři vedle sebe a že se válkou nestíhají a nepronásledují obapolně, jak se někdy stávalo; jakmile ale budou v jedno spojeny, nastane třenice a tolik můžeme prorokovat, že Moravané budou skracováni; neboť blázni by byli Češi; aby, majíce většinu a tedy moc i sílu v rukou, ve všem šetřili přání menšiny čili Moravanů, docela, když by žádaný prospěch Moravanů byl v něčem na újmu Čechům!

     Prospěch tedy z toho splynutí obou zemí nevyplývá nikdy pro Moravu.

     A zda-li pak jednají nynější deklaranti moravští ve smyslu praotců svých, když chtějí splynout nechat obě korunní země, Moravu i Čechy, v jeden celek, v jeden generální sněm?

V MZK Brno vyhledal Tomáš Skoumal, signatář Deklarace moravského národa.