Potrubní poštu vynalezl Moravan
Když je večer 19. července roku 1906 na hřbitově v Želešicích u Brna pohřben Franz Ritter von Felbinger, mnohým ukápne slza. Brněnský deník Tagesbote aus Mähren und Schlesien píše: „ Franz rytíř von Felbinger včera zemřel ve stáří 62 let. S ním odchází geniální muž, který v osmdesátých letech ve společnosti našeho zemského hlavního města hrál nezanedbatelnou roli. “ Kým tedy byl tento nevšední muž ?
Franz Felbinger přichází na svět roku 1844 v rakouském Hainburgu do rodiny podnikatele v tabákovém průmyslu Karla Felbingera a jeho ženy Wilhelminy ( i její otec se nachází v tabákové firmě ve Fürstenfeldu poblíž Grazu, fungující až do roku 2005 ). Inženýrská studia Franz absolvuje ve Vídni na tamní polytechnice. Po stáži v Americe pracuje ve Vídni na projektu lanové dráhy. Ale to je již dva roky držitelem dědičného titulu rytíře řádu Železné koruny, kterým je obdařen jakožto zástupce ředitele Centrálního ředitelství tabákových továren. Dále podle vlastního vynálezu zpracovává systém potrubní pošty pro Vídeň a totéž zavádí i v několika německých městech nebo třeba v Londýně.
V té době Franz opouští Vídeň a míří na Moravu. Proč právě tam ? V brněnské katedrále sv. Petra a Pavla si v sobotu 9. října 1875 bere za ženu sedmnáctiletou Aloisii, dceru Josefa Wernera, významného stavitele a majitele stejnojmenného hotelu. Franz se stává vlastníkem tohoto hotelu, přejmenovává ho na Grand a zavádí v něm jako první elektrické osvětlení ve městě. Mimochodem, toto jméno nese hotel přes všechny další vlastnické změny až do dnešních dnů.
V roce 1878 Franz skupuje pozemky s venkovskou usedlostí v obci Schőllschitz, což jsou již zmíněné Želešice. Dává jí název podle manželky Louisenhof a staví zde ovocnářskou a zahrádkářskou školku Victoria Wannieck Baumschule. I tento název je odvozen od jména manželky, tentokrát známého podnikatele Fridricha Wanniecka, který se v projektu rovněž angažuje a roku 1902 staví další budovu jako své letní sídlo. I když v ní údajně nakonec nebydlí a časem odjíždí do Německa. Zanedlouho Franz zřizuje továrnu na zeleninu, získává titul dvorního dodavatele a je oceněn Zlatou medailí Brněnského obchodního sdružení. Že se Franzovi daří, o tom svědčí nejen známost jeho podniku v celé Evropě, ale i zřízení podnikové mateřské školky, ve své době ne zcela obvyklé věci.
Franz Ritter von Felbinger umírá v Třebíči ( v matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uveden diabetes ), o den později je jeho tělo převezeno do Želešic a pohřbeno u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Dodnes je v hřbitovní zdi vsazen náhrobek se jménem Felbinger. Franzův ve Vídni narozený syn Karl ještě zhruba patnáct let vede jeho podniky, ale to se již po velké válce začínají nad Karlovým podnikáním stahovat mraky. Želešice, Brno a potažmo celá Morava tak ve Franzi von Felbingerovi ztrácí nejen úspěšného inovátora a podnikatele, ale i akademického malíře a čestného člena nejrůznějších uměleckých spolků.
FB Radovan Vrtěl