Když sledujete naše média, i ta veřejnoprávní, jste znovu a znovu šokováni tím, jak je možné, že tolikrát za den může a smí pošlapat v médiích kdejaký český šovinista důstojnost lidí, kteří žijí na Moravě nebo ve Slezsku. A to tím, že opakovaně, tvrdošíjně a nikoli náhodou, označuje celou republiku za Čechy. Takovému českému šovinistovi je zatěžko říct „u nás“, „v našem státě“, „v naší republice“, nebo „v České republice“. I to hloupé Česko, při kterém, když ho slyším, se celá otřepu, by bylo slušnější použít. Když už bylo „úředně“ prohlášeno za výraz označující celou naši republiku.

Je vidět, že mnozí lidé, kteří si o sobě myslí, že „něco znamenají“ a média si je zvou, aby „pustili obyčejným lidem nějaká ta moudra“ sázejí na to, že šlapat po Moravě, je stále „in“ a „cool“ a že jim to když už ne někde nahoře, tak alespoň mezi známými či ve vrstvě ke které se počítají, bude přičteno k dobru.

Takovým lidem nemá smysl vyprávět o naší lásce k Moravě, naší vlasti a rodné zemi. Bylo by to stejné jak to zpíval Moravan Karel Kryl, totiž marné jako: „hluchým vyprávět, co píseň znamená a slepým, co jsou křídla labutí“. Ono totiž právě o Moravu a Moravany jde. Protože právě oni se ještě brání tomu hloupému postkomunistickému centralismu, „výdobytku“ sociálního inženýrství, té „koruny“ technokratického myšlení a snažení se o to, jak nejlépe uchvátit a pokud možno „na věčné časy“ udržet moc, která jim po právu nenáleží ! O Moravu jde, o její prastarou kulturu, o nějaké to století starší, než je ta česká. Kulturu, která ještě stále, po více než stoletém útlaku dokáže posbírat sílu k obraně. A to vadí. Ta zvednutá hlava. Ten zbytek hrdosti, který Moravě a Moravanům ještě zbyl. Ta neochota nechat se zašlapat a přijmout botu mnohých českých šovinistů jako něco, čemu je marné se bránit. Neochota přijmout úlohu druhořadých občanů ve státě lidmi, jejichž vlastí a rodnou zemí je právě Morava – ta nepřiznaná kolonie Čech a Prahy …!

A co mě dnes tak nadzvedlo, že jsem napsala tak ostrý, ale přitom pravdě odpovídající článek? Byl to pořad Jak to vidí na Českém rozhlasu dvojce (28.2.2019). A host tohoto pořadu, Josef Šlerka, představen tam jako analytik a ředitel fondu nezávislé žurnalistiky, který dvakrát (!) během půlhodinového pořadu (!) mluvil o celé republice jako o Čechách. Je uvěřitelné, že tento člověk „neví co dělá“, tedy „neví co mluví“? Že tento člověk neví, že celá republika nejsou pouze „Čechy“? Není. Tento člověk je jistě zvyklý vážit slova, která říká či píše. O to je to celé mnohem horší. Ono totiž ani nejde o „pana Šlerku“. Jde tady o ten všudepřítomný šovinistický mor, kterým jsou prolezlá nejen naše tvrdě centralizovaná a de facto tedy „pražská“ média. Ale i politická scéna a šíří se to jako pandemie. A není divu, když má tento „mor“ u nás „zelenou“. Když je potichu podporován z nejvyšších míst !

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa